Křesťanství dneška

Už se téměř 20 let nacházíme v 21. století. Už jako kluk jsem si zkoušel představit, kde budeme v roce 2019. Kam se posune technika a jestli věda a zdravotnictví poběží takovou rychlostí jako doposud. Jsem narozen v sedmdesátých letech a právě v této dekádě začalo svůj pravidelný provoz Pražské metro. Byl to pro mě i mé vrstevníky svátek povozit se na eskalátorech, ale i přes to mi metro k srdci nepřirostlo. Během dalších let se vývoj zrychlil. Metro už bylo běžným standardem, následně přišla barevná televize, video. CD, pak DVD a vyvrcholením byl v roce 1996 kapesní mobilní telefon. A tímhle tempem vývoj postupuje dál. Na základě tohoto technologického vývoje se mění všechno, co s tímto vývojem přijde do styku. Kde jsou ty časy, kdy jsem sháněl korunu na telefon do automatu, abych své dívce zavolal před spaním. Ty tam jsou vysedávání u telefonu a psaní psaníček. To všechno je dávno pryč. Psaní dopisů je dnes závislé pouze na připojení a na schopnosti orientace na klávesnici. A tento dopad jde ještě mnohem dál. Jsme si na jedné straně velmi blízko, ale souběžně i velmi daleko. Není třeba se scházet tak často, když se každý den vidíme na Instagramu, Twitru, nebo Facebooku. Celá tato éra se pomalu a nenávratně posouvá k nové formě komunikacie a novému druhu vztahů. Jak těch běžných, pracovních, ale i třeba těch milostných. Dochází k postupnému vývoji a je to dobře.

Ať už jsem o křesťanství mluvil s kýmkoli, většina lidí si myslí, že jde o přežitek, určitý dějinný archaismus, který je na ústupu a mnoho lidí vlastně ani nezajímá. Další skupina lidí křesťanství vědomě odmítá z důvodů historické neznalosti, nebo i ze své osobní, často negativní zkušenosti.

A co křesťanství dnes?

Jak je na tom nejsilnější a nejvlivnější náboženství současnosti? Křesťanství je součástí našeho světa již více než 2000 let. Je to opravdu mnoho let. Během této doby se udála opravdu spousta událostí a je třeba zmínit, že křesťanství vždy bylo tvůrcem dějin a vývoje. Všechny vymoženosti moderního světa stojí na intuici a nadšení křesťanů. Jak je to ale dnes? Proč taková stagnace?

Proč to ale tak je? A je na tom všem alespoň část pravdy?

Já sám se se současným směrem křesťanství, alespoň  v České republice ztotožnit nemohu. Z vlastní zkušenosti vím, kolik nešvarů je například mezi českými protestanty.

Jako hlavní nedostatek současného protestantismu vidím v příliš velikém soustředění se na sebe. Veškerá víra, veškerá služba je porovnávána tím, jak se to či ono bude líbit Bohu a jak za to bude dotyčný či dotyčná náležitě odměněn. To je v naprostém rozporu s tím, jak by to mělo být. Ježíš i apoštolové nabádali k tomu, aby lidé nemysleli na sebe, ale na druhé a své jednání  poměřovali tím, jak se lidé kolem nich mají. A to dnes nějak nefunguje. Jak je možné, že je v církvích a sborech tolik lidí, kterým se daří špatně. A to nejen finančně, ale  hlavně lidsky, vztahově. Jak je možné, že ti, kteří se každou neděli oslovují bratře a sestro, se během týdne nesejdou, neosloví se a vůbec se nezajímají o to, jak se těm druhým daří? Co ale považuji za nejhorší je to, že se dnešní církve chudých a odlišných straní a svým přístupem se jich zbavují. Často vznikají sbory a církve, které jsou jakoby V.I.P.  A to mluvím z vlastní zkušenosti.

Quo vadis…

Kde je tedy ten prvotní význam církve? Kde bratrská láska, přátelství, touha po pomoci potřebným?

Současný trend spotřebního stylu života bohužel zasáhl i oblast, která by měla směřovat k věcem transcendentním, do náboženství. Současný svět nabízí tolik falešného pozlátka, že nám křesťanům uniká skutečný smysl našeho života. Vždy, když přemýšlím o tomto smyslu, napadne mě to, co Ježíš odpověděl na dotaz ohledně přikázání. Odpověděl, že bychom měli v prvé řadě milovat Boha a v druhé řadě své bližní, v tom je prý celý zákon. Ale můžeme za současných podmínek tohoto cíle dosáhnout? Já myslím, že ano, ale je to stále těžší. Vždy mě překvapí výroky křesťanů z období před sto, dvěma sty lety. Každý z nich zažíval skutečné obecenství s Bohem a vnímal boží vůli a Jeho přítomnost. 

Naděje a láska trvá

A jak by tedy mělo vypadat křesťanství dneška? Úlohou křesťanství by dnes mělo být ukázat lidem okolo, že současný trend spotřební společnosti je cestou k osamělosti a neštěstí. Mělo by ukázat, že svoboda ducha je darem, kterého lze dosáhnout, že rodina, přátelství a bratrství jsou pro život nezbytné a že láska Boží trvá. Láska Boží trvá

Je nutné vrátit se k základům víry, k věrnosti Bohu. Nebát se dodržovat pravidla, jít okolí příkladem v pravdivosti a čistotě.

Vím, že to není snadné, ale musíme se o to snažit.